Jan Vlachynský: Nebát se nápadů z neznámého prostředí

Podnikat jsme začali v roce 2008 po brněnských kavárnách. Moc dobře to nefungovalo, nepřinášeli jsme zisk. Ale dostávali jsme se do kavárenských kruhů. V roce 2009 jsme poprvé udělali na vánočních trzích Turbomošt, tehdy ještě malý stánek. Po dvou sezónách jsme věděli, že chceme něco na celý rok, a tak vznikla cesta k Baru, který neexistuje.

Není těžké vést byznys se svým kamarádem, neměl jste strach?

Právě naopak. Těžké je dělat věci sám. Spousta lidí nám říkalo? ‚‚S kamarádem nepodnikej.’’ Ale ve chvíli, kdy podnikání funguje, tak není důvod, abychom to nedělali. Rozumíme si a lépe se také rozhodujeme. Postupně jsme přibrali další majitele jiných podniků a dneska je zde asi deset spolumajitelů. Zakládám si na zpětné vazbě. Když s někým podnikám, tak s ním trávím opravdu hodně času.

Jak zvládáte cestování s byznysem?

Už moc necestujeme. Dříve jsme cestovali pravidelně kvůli byznysu. Udělali jsme si na čtyři dny výlet do Japonska, tam jsme prošli všechny bary a podobně. Dnes už se můžu podívat do japonského baru bez toho, abych tam jel. Stačí, když se podívám na Instagram. Neochutnám sice pití, ale jinak hodně věcí si dokážu domyslet.

Námět na Super Panda Circus vás inspiroval v právě zmíněném Japonsku. Chodí vám inspirace na nové podniky často v zahraničí?

Jo, určitě. Dobré nápady přichází obecně, když jsem v prostředí, které neznám a ve kterém nemám zaběhnuté rutiny. V Japonsku spousta věcí funguje jinak než tady. Například u nás se nesmí kouřit v podnicích, ale v Japonsku se v nich kouřit může. Naopak na ulici nesmějí. Jejich logika je taková, že člověk si může vybrat, jestli do podniku půjde, ale po té ulici jít musí. Kdyby něco takového bylo u nás, tak si toho ani nevšimnu, protože tam vnímám detaily, tady ne.

Roku 2021 jste se kvůli přísným restrikcím týkajících se vánočních trhů rozhodli zavést NFT obrázek (kryptoměnu) – Cryptomošt, abyste vydělali alespoň nějaké peníze. Měl tento nápad úspěch?

Tento nápad měl mediální ohlas a marketingově také fungoval. Koupilo si ho tři sta lidí a my jsme díky tomu našli novou cestu, jak komunikovat s lidmi. Řekli jsme tehdy, že uspořádáme Nebál. Vstupenku si lidé koupili zakoupením NFT obrázku. Jestli máme nějaké hodnoty, se kterými zacházíme, tak to jsou důvěra lidí a pozornost. V té chvíli se hrálo o důvěru.

Nyní se rodí v centru další Whiskey bar, který neexistuje. Jak jste se rozhodli, že bude na tomto místě?

Vývoj každého nového podniku probíhá dost jako uchopování příležitostí. Existující whiskey bar se nacházel místě, který byl v hlavách brněnských štamgastů zapsaný. V podstatě jsme šli do něčeho, co velká část brňáků už znala. S dalším barem je to podobné. Američani mají tři pravidla pro vytváření nových podniků, a to je location, location, location. Když se objevilo tohle místo, tak jsme se sami sebe ptali, co by se tam dalo udělat a proč. Vyšel nám z toho právě whiskey bar, protože jeho rádius jsou dva kilometry, takže je to hodně lokální. Spousta lidí, co do baru chodí, si tyká s obsluhou nebo se s nimi zná. Podnik má prostě takovou atmosféru. Samozřejmě je tam spousta otazníků, jestli to jde přenést nebo jestli jsme my ti správní, kteří by to měli dělat.

Je zde šance, že máte v rukávu další gastronomický podnik, o kterém ještě nevíme?

Jednoznačně ano. V posledních dvou týdnech jsem byl ve dvou zajímavých prostorech. Když tohle všechno dopadne, tak pak doladíme celý plán. Jeden z těch plánů by mohl vyjít příští rok a ten druhý za tři roky, ale je tam hodně otazníků. V tuto chvíli nevíme, co bude za dva roky. Nejdřív se objeví nějaké místo a nápad, který do toho sedí a který bychom tam mohli udělat. Pak přichází otázka, zda existují lidi, kteří by tam mohli dělat a kteří ponesou vlajku.

Taky chceme začít míchat vlastní kávový likér. Teď je otázkou, abychom ho neudělali dvakrát dražší než kdokoliv jiný. A snažíme se dál rozvíjet.

Lidi z baru se dostali zkrátka do povědomí brněnských (a nejen těch) štamgastů. Můžete mi prozradit, co všechno Lidi z baru spojuje?

Myslím si, že nás hodně spojuje pohostinnost. Chceme lidem dělat lepší večer a v některých případech den. Nejde o koktejl nebo pivo. Je to o vztahu s člověkem a jeho jedinečnosti. Nemáme jedno krédo. Chceme, aby Brno bylo pohostinnějším městem.

Rozhovor vyšel na stránkách studentské organizace AIESEC, která pořádá každoroční konferenci o podnikání Symposium, na níž byl v roce 2022 Jan Vlachynský jeden z řečníků.